Děje se toho tolik, že pokud se na něco konkrétního nesoustředím, tak už to nelze zpozorovat pouhým periferním vnímáním. A abych byl alespoň trochu v širším obraze, nakonec ke zpozorování používám i dostupné technologie tak, jak se postupně rozvíjejí.

Digitální kartografie prošla zásadní proměnou a OpenStreetMap se stala pilířem globální informační infrastruktury. Od svého založení v roce 2004 se tento projekt vyvinul v unikátní databázi založené na komunitě, využívanou pro dopravní navigaci, rekreaci i krizové řízení. Současná geopolitická situace charakterizovaná napětím mezi mocnostmi klade na opendata nové nároky. Mapa už není pouhým zrcadlem reality. Její role v politickém a strategickém rozhodování přímo ovlivňuje dění ve světě. V tomto kontextu bylo nezbytné zkoumat, jakým způsobem jsou data využívána v oblastech konfliktů a jak jsou chráněna před restrikcemi ze strany státních aktérů usilujících o digitální suverenitu.

Základem metodologie OpenStreetMap zůstala doktrína popisu skutečnosti na zemi. Tento přístup upřednostňoval fyzickou kontrolu nad územím před mezinárodně uznávanými hranicemi. V roce 2013 proto vydala nadace OSM oficiální pokyny vysvětlující, že databáze není právním dokumentem a její obsah nevyjadřuje politické uznání jakéhokoli režimu. V Kašmíru hranice sledovala linii aktuální vojenské kontroly. V roce 2024 byl Krym zobrazován jako součást obou států s překrývajícími se hranicemi. Spor o jezero Gramos v roce 2025 musela vyřešit pracovní skupina pro integritu dat, aby zabránila neustálým změnám nevytyčené hranice.

V zónách ozbrojených konfliktů se role otevřeného mapování dramaticky měnila. Válka na Ukrajině v roce 2022 vyvolala výzvu k zastavení editací z obavy, že by útočník mohl využívat aktualizace k přesnějšímu zaměřování cílů. Vysoká podrobnost mapy zahrnující informace o materiálu budov nebo poloze inženýrských sítí představovala značný zpravodajský zdroj. Naproti tomu v Súdánu po eskalaci konfliktu v dubnu 2023 mapovací aktivita prudce vzrostla. Počet zmapovaných budov do srpna 2024 stoupl o téměř pět tisíc procent a v březnu 2024 dosáhl počet denně aktivních maperů historického maxima. Tato data umožnila humanitárním organizacím lépe porozumět potřebám vysídlených osob v oblastech jako je Chartúm nebo Dárfúr.

Technologické inovace nad daty OpenStreetMap přinesly nové možnosti vizualizace i sběru informací. Například projekt Streets GL umožnil trojrozměrné vykreslování měst v reálném čase přímo v prohlížeči. Využívá technologii WebGL2 k zobrazení detailů jako jsou tvary střech nebo materiály fasád. Humanitární tým v roce 2025 úspěšně nasadil nástroj ChatMap pro usnadnění mapování v komunitách s omezenou technickou gramotností. Tato aplikace umožnila uživatelům exportovat konverzace z platformy WhatsApp a automaticky z nich extrahovat geografická data. Vědecká komunita využívala sadu nástrojů OSMnx k analýze uličních sítí a k modelování odolnosti infrastruktury vůči extrémním událostem jako jsou záplavy nebo zemětřesení.

Digitální suverenita se stala klíčovým pojmem pro státy usilující o nezávislost na zahraničních technologiích. Rusko a Čína budovaly systémy pro izolaci národních segmentů sítě a v dubnu 2025 vstoupily v platnost zákony omezující používání cizích komunikačních platforem. Rizika centralizace cloudových služeb se potvrdila v květnu 2025 při tlaku na omezení přístupu k platformě Azure pro mezinárodní instituce. Společnost Esri v srpnu 2025 realizovala přechod na řešení založené na datech nadace Overture Maps ve snaze o vytvoření firemně kontrolovaného ekosystému. Přesto zůstala OpenStreetMap nenahraditelným zdrojem díky schopnosti zachytit nejaktuálnější změny v terénu, které korporátní databáze často přehlížely.

Navzdory geopolitickým rizikům můžeme do budoucna hledět s mírným optimismem. Decentralizovaná povaha OpenStreetMap přislibuje, že data existují v mnoha kopiích po celém světě a nelze je úplně zlikvidovat politickým zásahem. Využití umělé inteligence v rámci projektu fAIr pomáhalo maperům v Africe nebo Asii rychleji a přesněji digitalizovat budovy pro potřeby ochrany obyvatelstva. Víra v uvědomělý pokrok vychází z přesvědčení, že přístup k prostorovým informacím je důležitým právem umožňujícím občanům lépe se orientovat v komplexní realitě. Otevřená mapa zůstává symbolem spolupráce která překračuje hranice a dokazuje, že kolektivní inteligence dokáže čelit výzvám měnícího se světa.